Známka.jpg
c.jpg
Logo Milan Pešek.jpg
POHLEDNICE JISTEBNICE
Kancionál.jpg
Boží bojovníci.png

JISTEBNICKÝ KANCIONÁL

Jistebnický kancionál je sbírka duchovních a válečných písní napsaná v latině, ale i v češtině, která je datována do 15. století. Bezesporu se jedná o českou literární písemnou památku vysoké ceny, podle které zná město Jistebnici celá česká populace.

Název Jistebnický nehovoří o původu ani o určení, ale toto pojmenování se váže k místu nálezu. Kancionál byl nalezen v roce 1873 v jistebnické faře, a to ve značně poničeném stavu. Nálezcem byl tehdy sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře, Leopold Katz, později velký mecenáš vědy a umění. Tehdy Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie a jeho prostřednictvím se pak kniha dostala k rukám historika Františka Palackého, který provedl první výzkum. Jistebnický farář P.Josef Schuller rukopis věnoval Národnímu muzeu v Praze, kde se nachází dodnes.

A když už jsme se zastavili u onoho slavného nálezu z roku 1872, kdy student Leopold Katz kancionál našel na půdě zdejší fary, je zajímavý fakt, že během svého života popsal tuto událost dvakrát, a pokaždé podstatně odlišně. Původně uváděl, že se rukopis povaloval zaprášený někde v koutě, později - již jako dospělý a společensky vážený muž - přišel s historkou, ve které se kancionál ukrýval ve staré almaře s tajnou přihrádkou.

Spis v první řadě podává český překlad latinských liturgických zpěvů a textů ke mši. Svým způsobem nám dokumentuje ojedinělý překladatelský projekt, o jehož přesném účelu se dnes odborníci stále dohadují. Rozsáhlá sbírka duchovních , válečných i časových písní tvoří pouze jeden oddíl (přibližně 60 z celkového počtu 246 stran), byla však badateli 19. Století natolik ceněna, že dala jméno celému rukopisu.

Jistebnický kancionál je dokumentem české liturgie z doby husitské, což dokládají také nejnovější výzkumy. Rozbor papíru i inkoustu ukazuje na dobu kolem roku 1420, tedy do samého začátku husitského hnutí.

Zajímavá je také samotná skladba knihy. Na prvních cca 50 stránkách jsou mešní zpěvy, ale velká část se bohužel dochovala jen ve zlomcích či byla poničena zcela. Najdeme v ní zpěvy pro svátky církevní roku od května do listopadu.

Další několik desítek stran zabírá unikátní sbírka písní. Většina je českých, najdou se však mezi nimi i latinské texty. Zde lze najít slavné zpěvy jako Ktož jsú boží bojovníci, Povstaň, povstaň, Veliké město pražské či Slyšte, rytíři boží.

Tyto válečné písně jsou zapsány až takřka na konci celého oddílu.Úvodní místo patří písním hovořícím o víře, jako český Otčenáš, Zdrávas, Maria či překlad latinské modlitby Credo in unuď deum - Věřím v jednoho Boha.

Nejrozsáhlejší část celého rukopisu tvoří zpěvy a modlitby takzvané hodinkového oficia. Pozornost zasluhují i doplňující čtení, která vyprávějí o sestoupení Krista do pekel a vysvobození duší, které do té doby setrvávaly v očistci.

Na tyto zpěvy a texty navazují slavnostní modlitby kněze a české zpěvy ze závěru mešních obřadů. Pak ještě následuje několik desítek stran nejrůznějších přípisů všech možných českých i latinských zpěvů a textů.

Odborníci se také zabývají otázkou: kde a pro koho byl rukopis vlastně napsán?

V případě překladu latinské liturgie do češtiny lze zamířit do okruhu pražské univerzity, která byla nakloněna reformám a měla takové učence, jež by to dokázali.

Důvodem vzniku kancionálu mohla být pravděpodobně snaha zavést českou liturgii do všech kostelů.

04.04.2013 12:28:14
HAMAKA
KONTAKT


 
Jistebnice
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one