Známka.jpg
c.jpg
Logo Milan Pešek.jpg
POHLEDNICE JISTEBNICE
Nejstarší zmínky o mlýnech na říčce Smutné, respektive na potoce Cedron, jsou z doby kolem roku 1320. V doplňcích k rožmerskému urbáři, které nechal vypracovat Oldřich II. z Rožmberka, jsou uvedeny 4. Jejich přesnou polohu, ale neznáme.
V již zmíněné listině Kozských z Kozího se píše o jednom mlýnu v městečku a dvou pod městečkem(pravděpodobně na místě dnešního mlýna U Zlaté kotvy a Valchy).
Provoz mlýnů po staletí komplikoval nedostatek vody a některé nemlely i řadu měsíců.
To dokládá list městské rady z roku 1697. Od roku 1721 sdružoval mlynáře z celého jistebnického panství mlynářský cech.
Pod hrází rybníka Chadimák je první mlýn, poháněný vodou z rybníka - Obecní mlýn hořejší, dříve Vychytilovský(čp.64). Mlynář Vychytil je prvně uveden roku 1537, ale předpokládá se, že rod zde byl usazen delší dobu, protože mlýn byl nazýván ,,Vychytilovský " a dnešní Sedlecká ulice ,,K Vychytilovskému mlýnu jdoucí ".
Mlýn přešel na Vychytilovu dceru Barboru, jež se provdala za Matouše Rouska, tomu se podle mlýna také říkalo,, Vychytil ". (Tehdy se příjmení dědila ,,po střeše ", tedy podle vžitého názvu stavení.) Byl to muž schopný a bohatý, člen městské rady a od roku 1595 primátor Jistebnice. Jeho syn Řehoř mlýn roku 1608 prodal Václavu Jechovi.
V roce 1637 přešel mlýn na obec, která ho dávala do pachtu a mlynáři se zde střídali.
Roku 1778 obec mlýn prodala opět mlynářskému rodu Jechů a mlynáři toho rodu zde hospodařili až do roku 1826. V roce 1848 držel mlýn Jan Chabr, jehož jméno je dosud vidět nad dveřmi zadní maštale.
Potom mlýn přešel do rukou mlynářského rodu Slabů a Bergrů, kteří přestali mlít, stavení prodali roku 1939 řezníkovi a rolníkovi Františku Kuličovi, jehož rod vlastní usedlost dodnes.

Voda od Vychytilova mlýna tekla náhonem k dalšímu mlýnu - Štěpánkovu (dnes čp. 84), který byl po 2.světové válce zrušen.

Pod Pivovarským rybníkem se nacházel takzvaný mlýneček (dnes čp. 166), který sloužil ke šrotování krmného obilí a později jako sladovna pivovaru.

Mlýn zvaný Slabův, Jechovský, potom Bergerův (dnes čp.122) a mlýn Valcha poháněla voda přiváděna náhonem z potoka od Drahnětické ulice. Od Bergerova mlýna pokračovala dalším náhonem k mlýnu Valcha. Bergerův mlýn po rekonstrukci poháněla turbína a motor na dřevoplyn a pracoval do roku 1970, později se tu jen šrotovalo.

Mlýn Valcha byl po roce 1945 zbourán.

Dalším mlýnem na potoce Cedron byl Oulehlův mlýn (dnes čp. 119), jenž fungoval už v první polovině 19.století. Původní dřevěný katr ,,jednuška " měl svoji vlastní budovu.
Řezalo se jedním pilovým listem, který se pohyboval ve směru řezu, zatímco kmen stál na místě. Kulatina se zvedla otáčením kliky, čímž se nastavovala tloušťka řezaného dřeva.
Když list dojel na konec, katr se vrátil na začátek a nastavil se na další řez.
Mlýn byl postavený u konce nádržky, která sloužila k zadržení vody pro provoz dvou vodních kol. Jedním se poháněl katr a druhým mlýn. Mlynář Eduard Oulehle přistavěl v roce 1928 z východní strany  k mlýnu novou pilu a na místě vodního kola pro mlýn instaloval Francisovu turbínu, od které se za pomoci transmise mohla pohánět pila i mlýn. Kvůli slabému přítoku vody byl v roce 1929 uveden do provozu dvouválcový motor s dieselagregátovým pohonem.
Za 2.světové války byl přestavěn na dřevoplyn a v roce 1946 zpět na naftu. V témže roce bylo zrušeno i druhé vodní kolo a prodáno. Mlýn byl používán jen pro potřebu rodiny. V roce 1948 sem byla zavedena elektřina, mlýn byl zbourán a na jeho místě postaven dodnes užívaný obytný dům. V roce 2002 byla vedle pily uvedena do provozu teplovzdušná sušárna. Rámová pila s litinovým stojanem prodělala generální opravu v roce 2005.
č.122.jpg
19.jpg
37.jpg
1934 - 1937

1934 - 1937

1929

1929

2008

2008

2005

2005

V západní části města Jistebnice stojí velká dvouposchoďová budova Bergrova mlýna U Zlaté kotvy. Mlýn je bez technologie a Francisovy turbíny bez vody, neboť mlýnský náhon vedoucí zástavbou byl z části zasypán. Původní mlynáři Jechové jsou v matrikách farního úřadu zapsáni od začátku 18. století, ale nedá se přesně určit jejich působení. Po přidělení popisných čísel měl mlýn číslo 89, později dnešní č.p. 122. Mlýn se později jmenoval Slabův a Bergrův. Vilém Berger v třicátých letech minulého století přestavěl mlýn do současné podoby.

"Kontrola u Bergrů. V roce 1943 byla provedena na udání náhlá kontrola mlýna u Bergrů, z něhož každý kdo potřeboval, obdržel za slušnou cenu mouku. Mlýn byl cílem spotřebitelů ze širokého okolí. Byli, ale takoví hrabivci, že takto získanou mouku prodávali 1kg za 50K v sousední vsi. Němci přišli bohužel na soukromé záznamy mlýna o obchodech pro lid a aby byl proces jednodušší, vzal veškerou odpovědnost na sebe Štěpán Berger, který 2 léta nezaslouženě strávil v "Burzen" u Drážďan. Po příchodu Rudé armády se šťastně vrátil v květnu 1945. Udání bylo podle doznání V. Štěpánka, který byl majitelem mlýna v Sedlecké ulici. Po revoluci byl lidovým soudem v Táboře odsouzen k doživotnímu žaláři."

 
KONTAKT


 
Jistebnice
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one